Rty

Tlak rtů není samozřejmě jediný, který do tvarování zubních oblouků promlouvá. Ve hře je, jak bývá zvykem, mnohem více proměnných - genetika, svalová síla a napětí a zapomenout nesmím ani na tváře a JAZYK, který dokáže se zuby doslova zatočit, ale o tom zase příště.

Zpět ke rtům, tentokrát k těm, které zůstávají bez kontaktu. Děti, které chodí na logopedii, mívají velmi často přes den a většinou i přes noc otevřená ústa. Rodičům na tom nepřijde nic zvláštního. 

Otevřená ústa nevěstí nic dobrého 

pro zdravý růst a vývoj jejich dětí. S otevřenými ústy se zvyšuje pravděpodobnost infekcí v horních cestách dýchacích, stoupá riziko vzniku alergií, zvětšují se krční a nosní mandle, zvyšuje se riziko vzniku zubního kazu a paradontózy, opožďuje se vývoj orálně motorických dovedností důležitých pro příjem stravy, klesá kvalita spánku i pozornosti a narušuje se odpočinková poloha jazyka, čímž roste i pravděpodobnost mezizubní výslovnosti - šlapání si na jazyk. Věř mi, že o nic z toho ty, ani tvé dítě nestojíte. 

Čím déle zůstávají rty bez kontaktu, tím více je to na nich vidět. Horní ret postupem času zužuje a je v mírném napětí, ten dolní zase bývá povolený a vyklenutý směrem vpřed. Rodiče děti v dobré víře začnou upozorňovat: “no tak, zavři už tu pusu” a ony ji na pár vteřin zavřou, když se na to soustředí…a za chvilku zase povolí. Dá to rozum, v tu chvíli je to pro ně stejně náročné, jakoby měly nad hlavu zvednout a udržet těžkou činku, a protože jsou svaly slabé, zapojí se i jiné, aby jim pomohly. To je ale postup, který problém nevyřeší. 

Důležité je zjistit PROČ nejsou rty v kontaktu ve chvílích, kdy by v něm přirozeně být měly. Nejčastějším důvodem u dětí bývají alergie, astma, zvětšené mandle, které vyřadí ze hry nos a dítěti nezbývá nic jiného, než dýchat ústy. Několik týdnů/měsíců dýchání ústy stačí k tomu, aby se po odeznění infekce/alergie…svaly oslabily a ústa zůstala habituálně-návykově otevřená i ve chvíli, kdy už dýchání nosem nic nebrání (přijdeme na to, že dítě nosem dýchá, ale ústa otevřená stále má). 

V některých případech může bránit kontaktu rtů zkrácená uzdička pod horním rtem, která se téměř vždy kombinuje se zkrácením uzdičky pod jazykem (naopak to platit nemusí). Tato kombinace znemožňuje dosažení optimální odpočinkové polohy mluvidel, tedy kontaktu jazyka nahoře s patrem a lehkému kontaktu rtů, ale to je téma na mnoho dalších článků.

Určitě si říkáš, co s tím?

Problém řešíme v týmu - nejčastěji je to ORL lékař, případně alergolog, fyzioterapeut a klinický logoped. V našich rukou je MYOFUNKČNÍ TERAPIE, kterou vracíme balanc svalstvu v orofaciální oblasti. 

Znáte ji? Cvičíte některé cviky se svými logopedy? Chcete se o ní dozvědět víc?

Jaký příběh píšou tvoje rty? 

Jaký příběh píšou rty tvého dítěte?

DÍKY ZA SDÍLENÍ ❤️.

Zuzana Blažková, máma & klinická logopedka