Důležité je, aby se všichni zúčastnění – děti, učitelé i rodiče – při vzájemné komunikaci cítili bezpečně. Pocitu bezpečí dosáhneme nastavením srozumitelných pravidel. Pokud jsou pravidla smysluplná a pro všechny závazná, pomůžou jednajícím cítit jistotu, že vědí, co mohou očekávat a jak postupovat, když se jim něco nelíbí.

Hlavním důvodem komunikace rodičů a učitelů by měl být společný zájem na nejlepším fungování dítěte, jeho maximálních možných výsledcích a úspěchu. Ano, komunikace je důležitá, často však rodiče přichází za učiteli v nevhodnou dobu nebo nejsou úplně vhodně naladěni. Rodič učitele totiž vyhledává většinou v případě, když vnímá nějaký rozpor či problém u svého dítěte, což celkovou komunikaci také může negativně ovlivňovat. Existují také rodiče, kteří se rozhodli učitelům radit...

Je vždy na místě zachovat při komunikaci s rodiči otevřenost a vstřícnost. Učitel by se neměl komunikaci s rodiči vyhýbat. Pokud může, měl by rodiči pomoci. (Je ale na druhou stranu pochopitelné, že nemá odpovědnost za vše.) Je to totiž zároveň příležitost k posílení pozitivních vztahů s rodiči. Aby učitelům komunikace s rodiči nepřerostla přes hlavu, je vhodné nastavit pravidla pro komunikaci a spolupráci, jež musí vycházet z rovnoprávného vztahu obou stran. Jak na to, co zohlednit a na co nezapomenout, najdete níže.

Proces nastavování pravidel komunikace školy a rodiny by měl začít ideálně už před nástupem dítěte do školy a nejlépe pak vždy na začátku každého dalšího školního roku je dobré je oprášit, aktualizovat a připomenout. Účelem takového setkání je poznat se navzájem, navázat přátelský, otevřený vztah, získat důležité informace o dítěti, zjistit vzájemná očekávání a společně s rodiči vytvářet pravidla vzájemné spolupráce a komunikace. Existuje více možností, jak tyto akce uspořádat a pojmout. Souvisí to samozřejmě také s nastavením školy, s jejím klimatem i s postojem učitelů, potažmo rodičů.

Společné akce sbližují a nabízejí prostor pro nastavení pravidel

Společné akce učitelé-rodiče-žáci vám značně usnadní práci, protože

1.  prohlubují spolupráci s rodiči;
2.  zvyšují důvěru rodičů ke škole;
3.  pomáhají průběžně předávat potřebné informace a
4.  udržují zájem a motivaci rodičů ke spolupráci. 

A to ať se jedná o třídní schůzky, dny otevřených dveří či besídky před Vánocemi nebo koncem školního roku. Tyto možnosti se praktikují snad už na všech školách. Nabídka společných aktivit ale může být mnohem bohatší. Jakými akcemi se můžeme dětem a jejich rodinám ještě víc přiblížit?

Informační setkání pro rodiče prvňáčků

Návštěva školy, zápis a informační setkání pro rodiče prvňáčků jim nabízí příležitost poznat atmosféru školy. Program může obsahovat například tyto aktivity: představení vedení školy, představení třídních učitelek v budoucích 1. třídách, informace o družině, stravování, zájmové činnosti na škole, odpovědi na dotazy rodičů, plán aktivit pro budoucí prvňáčky, informace k zápisu, informace k platné legislativě, seznámení s pravidly pro rodiče (např. Desatero rodiče), informace o adaptačních kurzech pro prvňáčky, pokud je škola pořádá.

Dny otevřených dveří pro rodiče prvňáčků

Také dny otevřených dveří se už staly poměrně obvyklou možností, jak navázat vztah školy s rodiči. Jejich podoba se může lišit podle možností školy i učitelů. Je například skvělé, když mohou rodiče přijít spolu s budoucími prvňáčky a podívat se přímo do vyučování anebo se do něj rovnou zapojit. Rodiče mohou provést po škole žáci starších ročníků nebo vedení školy. Může být nabídnuto několik termínů těchto dnů otevřených dveří, případně informačních schůzek se zodpovězením dotazů pro rodiče. Další možností je přizvat odborníka (například školního psychologa) a uspořádat pro rodiče přednášku o nástupu do školy nebo o adaptaci dětí na výuku.

Nebo také nabídnout individuální konzultace s odborníkem. Obzvláště rodiče budoucích prvňáků chtějí mít představu, jak to ve škole vypadá, chodí, kde budou jejich děti trávit čas. Proto si rádi prohlédnou i družinu, školní jídelnu, tělocvičnu, práci dětí v kroužcích, vyzkouší si práci s technologiemi (interaktivní tabule) apod. Na den otevřených dveří je možné pozvat i bývalé žáky anebo bývalé učitele. Některé školy nabízejí ukázkové hodiny, vystoupení pěveckého sboru, ukázky práce žáků, výstavu učebních materiálů žáků 1. tříd anebo společné sportovní aktivity. Jiné školy zase pořádají den otevřených dveří pro rodiče celoročně. Rodiče se informují a objednávají vždy předem. 

Setkání předškoláků

Některé školy se soustředí na to, aby prvňáci měli nástup do školy co nejjednodušší, proto jim nabízejí setkání předškoláků. To jim pomůže, aby se s budoucími spolužáky poznali, ještě než začne školní rok. Zároveň jim usnadní také orientaci v novém prostředí. Pro mnohé děti může být například stresující, když první školní den nevědí, kde se ve škole nacházejí toalety, jak se dostanou do umývárny nebo do jídelny. Proto může setkání zahrnovat „cestu školáka od vstupního vchodu přes šatny do třídy“ s vysvětlením, co je třeba a jaká pravidla se dodržují. Může proběhnout prohlídka družiny, tělocvičny, jídelny a celého areálu školy nebo setkání může sloužit ke společným aktivitám, čtení apod. 

Komunikace učitelů/školy s rodiči může žákovi značně usnadnit jeho nástup a adaptaci ve škole, učitelé díky nim také spíše zjistí specifika dětí, které do školy nastupují. Na co se můžete zeptat rodičů ještě před vstupem jejich dítěte do 1. třídy? 

• Co byste chtěli, aby se vaše dítě v průběhu tohoto školního roku naučilo?
• Jaké činnosti děláte společně s dítětem nejraději?
• Má vaše dítě nějakou zkušenost, o které bych jako učitel měl vědět?
• Na co jste u svého dítěte nejvíce pyšní?
• Jaké jsou oblíbené hry a aktivity vašeho dítěte?
• Jak se vaše dítě chová, když je rozrušené, a jak nejlépe s ním v takové situaci jednat?
• Co dalšího bychom měli o vašem dítěti vědět?
• Jakým způsobem byste se chtěli zapojit do aktivit ve třídě a ve škole?
• Jaká jsou vaše očekávání směrem ke škole, výuce, třídnímu učiteli?

Abychom zabránili tomu, že se rodiče ze strany školy dozvědí jen nepříjemné informace v okamžiku, kdy nastane problém, doporučujeme nastavit komunikaci na pravidelné bázi. Z rodičů se pak nestanou pouze obránci dítěte, z vás není jen zvěstovatel špatných zpráv. Škola se současně může případně dozvědět o tom, co se děje u dítěte doma, aby mohla včas reagovat. Je třeba učinit vzájemnou komunikaci také co nejtransparentnější. Rodiče by tedy měli vědět, na koho se mohou se svými dotazy a informacemi obracet, v jakém pořadí a kdy je pro to vhodná příležitost. Dokumenty a informace ze strany školy by měly být snadno dohledatelné. Dobré vztahy s rodiči mohou učiteli velmi usnadnit práci a zajistit maximální přínos pro žáka. Od začátku je ale potřeba si pro ně stanovit jasná pravidla, a to i pro domlouvání a vedení schůzek.  

Jak pravidla komunikace s rodiči co nejlépe nastavit a vysvětlit?  

Očekávání a potřeby

V první řadě je na místě vyjasnit si očekávání a potřeby obou stran. Konkrétně a v klidu (všechno není jasné a samozřejmé). K tomu jsou ideální zejména již zmíněné rodičovské schůzky na začátku roku.

Nutno zmínit, že některým očekáváním a potřebám rodičů můžete vyhovět, jiným ne. Důvodem může být například plnění školního vzdělávacího plánu, řádu školy, interních pravidel, vašeho objemu času, vašeho rozsahu aktivit (například s dětmi nejezdíte na školy v přírodě) apod. I to je třeba komunikovat hned na začátku. Domluvte s rodiči hned na začátku také na tom, o kterých situacích informuje škola rodiče a naopak.

Dohoda mezi rodiči a školou

Podle zkušenosti mnoha pedagogů doporučujeme vytvořit a sepsat dohodu s rodiči. Ta by měla korespondovat s nastavením školy a nejlépe by ji mělo podporovat i vedení školy, které se tím staví za své učitele a chce jim komunikaci s rodiči usnadnit. I toto se hodí provést hned na začátku školního roku.

Vytvoření pravidel

Pravidla by měla reagovat na potřeby obou zúčastněných stran, měla by je zohledňovat a měla by být formulována srozumitelně, přívětivě a konkrétně. Nemusí jich být mnoho, měla by obsahovat, co se na setkání dohodlo a uznalo za vhodné pro všechny a co se má dělat a jak. Na diskusi a vysvětlení pravidel si nechte dost času. Při jejich nastavování by mělo docházet ke všeobecné shodě nebo by se o ni alespoň mělo usilovat. Nezapomeňte ani na postupy pro řešení možných problémů a zálohové varianty.

Na koho se obracet

Učitel/škola by měl/a vytvořit přehlednou strukturu toho, kdo je za co zodpovědný a koho kvůli čemu kontaktovat. Tyto informace by měli mít rodiče přístupné, ať už na webu školy, na nástěnce ve třídě nebo jako první zápis v notýsku / žákovské knížce žáka. Stejně tak by měly zahrnovat konzultační hodiny. Kdy jsou? Kam je možné přijít? Jak si nejlépe domluvit schůzku?

Rodiče by měli vědět, na koho se můžou obrátit, když například:

• je jejich dítě nemocné;
• chtějí poznat prostředí školy;
• se chtějí zapojit do výuky;
• by rádi sdělili nějaké nápady nebo poskytli zpětnou vazbu;
• nejsou spokojeni s tím, jakým způsobem s nimi komunikujete;
• potřebují vysvětlit něco ze školního řádu;
• mají podezření, že je jejich dítě obětí šikany;
• chtějí škole věnovat sponzorský dar;
• by chtěli zažít průběh školního dne (dokumentace práce, informace na internetu, elektronická žákovská knížka). 

Výše uvedené nastavování pravidel předpokládá setkání většího množství rodičů se zástupci školy (učitelé, vedení a dalšími pedagogickými i nepedagogickými pracovníky). Jde o nastavení funkční komunikace pro všechny a ta by měla sloužit již zmíněnému prospěchu žáků a zároveň dobré spolupráci rodiny a školy. 

Mnohdy se ale vyskytnou i situace, které nemusí být pro rodiče/školu zrovna nejpříznivější a nejpřátelštější. Rodiče totiž mívají na výuku svého dítěte specifické požadavky, popřípadě učitelům dávají nevyžádané rady nebo si na ně chodí stěžovat k vedení školy. To by mělo mít pro podobné případy nastavené postupy, podporovat své pedagogy, ale zároveň se snažit vztahy s rodiči rozvíjet. V tuto chvíli doporučujeme ke komunikaci spíše osobní konzultace. Jak si poradit v této situaci?

Nastavení pravidel při osobních konzultacích: Jak vést složitá jednání s rodiči?  

1. Pečlivě si připravte fakta a argumenty. Zjistěte od rodičů předem důvod schůzky, pokud ji svoláváte vy, také je informujte o důvodu setkání.
2. Setkání naplánujte na dobu, která oběma stranám vyhovuje. Nejlepší je, když rodiče využijí konzultační hodiny, případně jim nabídněte více termínů.
3. Pro jednání vyberte vhodný prostor a pokuste se nastolit klidnou atmosféru. Nabídněte rodičům (a dalším účastníkům) občerstvení. Buďte laskaví a usměvaví. Přispěje to ke snížení napětí. Uspořádání prostoru také hraje roli. Vhodné je sezení v kruhu (např. kolem kulatého stolu), naopak posadit rodiče na druhý konec konferenčního stolu může představovat značnou komunikační bariéru. Myslete také na to, že rodič by se neměl cítit zatlačený do kouta početní převahou, např. pokud na schůzku s rodičem přijdou celkem čtyři pedagogičtí pracovníci. 
4. Stanovte si předem jasný časový rámec.
5. Dejte rodičům prostor pro jejich vyjádření, zhodnocení situace, postřehy.
6. Představte svůj úhel pohledu. Nejprve vyjádřete pozitiva (úspěchy, pokroky, silné stránky). Poté sdělte informace o tom, co se nedaří (neúspěch, problém, slabé stránky). Komunikujte věcně, s nadhledem
7. Dejte prostor pro rovnocennou diskuzi. Všichni by měli mít stejný časový prostor pro své sdělení. Mluvte s rodiči jako s partnery, klidně a s respektem.
8. Na závěr setkání navrhněte konkrétní kroky vedoucí ke zlepšení. Pro lepší komunikaci v budoucnu udělejte ze setkání zápis, který mohou obě strany podepsat jako potvrzení toho, že si jsou vědomy, proč se sešly a na čem se dohodly.
9. Pokud je to potřeba, spolupracujte s další důležitou postavou v rámci situace, přizvěte výchovného poradce, třídního učitele apod.
10. Pokud to situace vyžaduje, je možné přizvat i facilitátora nebo mediátora schůzky.

Rodiče i škola mají společný cíl – dobro dítěte. Vytvořením pravidel vzájemné komunikace ukazují hned od počátku, že se chtějí společně domluvit. Společnou dohodou dávají najevo partnerství a vytvořenými pravidly získávají nástroj, jak o vzájemný vztah a o svěřené dítě pečovat.

Autorský tým NPI ČR

Zdroje:

Křemenová, J. (2015). Učí se celá škola: Spolupráce a komunikace s rodiči. Fakta, s. r. o. Žďár nad Sázavou, s. 5

Felcmanová, A. (2013). Rodiče – nečekaní spojenci: jak rozvíjet partnerský dialog mezi školou a rodinou. Člověk v tísni, vzdělávací program Varianty, Praha, s. 23. ISBN 978-80-87456-45-3.

Článek vznikl na základě relevantních článků a videí (Principy komunikace školy s rodiči, Nastavování pravidel komunikace a spolupráce školy a rodiny, Tipy pro učitele – jak nastavit pravidla pro jednání s rodiči?) na webu Zapojmevšechny.cz.

Web Zapojmevšechny.cz byl spuštěn na podzim 2019 s ambicí stát se průvodcem nejen společným vzděláváním, ale kvalitním a moderním vzděláváním vůbec. Je určen pedagogům, rodičům i zřizovatelům škol. Vznikl v rámci projektu Podpora společného vzdělávání v pedagogické praxi (APIV B při NPI ČR). Najdete zde obsah naplněný zkušenostmi a praxí škol a odborníků: vzorové dokumenty, praktické příklady, metodiky, aktivity i zahraniční inspiraci. Širokou nabídku doplňuje online poradna a mapa expertních služeb.